Scuk.cz Blog

O víkendu za pivem

Wed, 22 Feb 2012 22:22:00 +0100

Masopust je za námi, popeleční středou začalo včera dlouhé předvelikonční postní období. A my pro vás máme pár tipů, jak půst o víkendu bezpečně porušit. Začínáme zabijačkou ve Strahovském pivovaru.

Tradiční pivovarská zabijačka

so 25.– ne 26. února 2012, Klášterní pivovar Strahov, Praha 1

Klášterní pivovar Strahov je na Scuku momentálně těsně pro hranicí pro doporučení, pivo za to ale nemůže. A protože víkendová akce slibuje Sv. Norbert Strong Ale 15° na čepu, určitě dejte podniku šanci. Pivní zabijačka bude probíhat na Strahovském nádvoří a silná patnáctka nebude jediným pivem, které tu budete moci ochutnat. Připočtěte si zabijačkové speciality, které bude možné zakoupit i s sebou, a máte z toho jasný víkendový program. Scuk tým se sem určitě zaskočí podívat.

Více o pivní zabijačce na Gastronautovi >

Berounský masopust

so 25. února 2012, Beroun

Fakt, že začal předvelikonoční půst, očividně nebrání organizátorům pořádat další masopustní akce. :) Přimhouříme tedy oči a zkusíme vás poslat do Berouna, kde se masopust koná už pojedenácté. Centrem zábavy bude berounský pivovar. Akci odstartují vepřové hody na Husově náměstí, a pokud by vás masopustní občerstvení neuspokojilo, vždycky to můžete stočit na vyhlášené hamburgery do BlackDog Cantiny. Ti na menu přidají alespoň jednu masopustní pochoutku a na čepu bude masopustní speciál z Únětického pivovaru.

Více o berounském masopustu na Gastronautovi >

Otevření 12. ročníku Salonu vín ČR

od so 25. února 2012, Národní vinařské centrum, Valtice

Pokud rádi degustujete česká a moravská vína, už tuto sobotu se můžete vypravit do Valtic. 25. února totiž zahájí 12. ročník Salonu vín, který si můžete představit třeba jako obří ochutnávku tuzemské vinařské produkce, která uspěla v soutěži. Vybrat si můžete z různých stylů degustace.

Více o otevření Salonu vín na Gastronautovi >

Zimní sezóna v Chrámu chmele a piva

1. ledna – 31. března 2012, Chrám chmele a piva, Žatec

Na závěr další tip na výlet za pivem, o víkendu totiž určitě bude krásně. V Žatci vám prozradí hodně o pěstování chmele (kde jinde byste ho taky chtěli omrknout) a také vaření piva. Součastí prohlídky je ochutnávka piv v minipivovaru U orloje. Pokud to nestihnete tento víkend, šanci máte až do konce března.

Více o Chrámu chmele a piva na Gastronautovi >

Ve spolupráci s redakcí Gastronaut.cz připravila Michala

Scuk očko se probouzí ze zimy aneb na co se těšíme!

Sun, 19 Feb 2012 22:25:00 +0100

Pokud jste o víkendu získali iluzi přicházejícího jara a hledáte, co se kolem urodilo nového, pak čtete správnou rubriku. Očko si posvítilo na blížící se otvíračku michelinského následníka CottoCrudo, na pražskou asijskou mánii nebo na nový web Františka Kšány.

Vegetariáni a vegani prominou, ale Očko si libuje v novinkách pro milovníky kvalitního masa. Jak jsme v minulém vydání slíbili, zjišťujeme další info o aktivitách Františka Kšány (juniora) alias Břevnovského Butchera. Otec a syn Kšánovi (znáte z TV) opravdu chystají řeznický institut, který bude fungovat nejprve jako škola pro profíky z oboru, později se bude o mase dovzdělávat i veřejnost.

Mezitím si můžete prohlédnout nový web o mase a těšit se na jejich vlastní kuchařku, která vyjde na podzim. František Kšána se také pustil do propagace zapomenutých vepříků Přeštíků a pomalu s nimi sonduje zájem českých šéfkuchařů o toto téměř zapomenuté maso.

Řeznictví Kšána a syn, Patočkova 73, Praha

Otevření následníka michelinského Allegra se blíží mílovými kroky. CottoCrudo, jehož menu připravuje a vaří Richard Fuchs (ex-Monastery), startuje už 2. března. Hotelový podnik se snaží více otevřít hostům z ulice — rekonstrukce restaurace zahrnula i vybudování vchodu přímo z Veleslavínovky. Název CottoCrudo (VařenéSyrové) odkazuje k novému konceptu — v Crudo baru si máte dát menší studené chuťovky jako sushi, italské sýry nebo charcuterie, připravované přímo před hosty. Cotto menu obsahuje klasiky italské a středozemní kuchyně. K tomu víno, koktejly, italské domácí pečivo…

Uvidíme, jestli se Fuchsovi podaří na talíř propašovat i zmodernizovanou českou klasiku a produkty, jak sliboval na podzim. Průběžné novinky můžete špehovat na Twitteru pražského Four Seasons nebo přímo na Facebooku CottoCrudo.

CottoCrudo, Veleslavínova 1098/2a, Praha

Asijské jídlo – zdravé, lehké a autentické jako z pouličního stánku. Přihoďte lokaci v centru města, trendy asianfusionurban interiér a menu inspirované národními klasikami z téměř celé jihovýchodní Asie – od vietnamské kuchyně, přes Koreu a Japonsko až do Indie. Na takovou notu hraje německý řetezec coa, s podtitulem asian feelgoodfood, který se v Praze chystá otevřít svou první mezinárodní pobočku. Menu, které se v Hamburku, Frankfurtu nebo Berlíně pohybuje v relaci 3 až 10 eur, můžete už brzy vyzkoušet v Revoluční 1.

coa, Revoluční 1, Praha

Zdá se, že se Česko (minimálně Pražáci) zbláznilo do dalšího asijského produktu importovaného z Německa. Pobočky společnosti Tea One se svým Bubble Tea se po hlavním městě rozkutálely jako tapiokové kuličky. :) Právě ty se loví brčkem z mléčného/ovocného nápoje na bázi čaje. Vybrat si navíc můžete kuličky práskací, žvýkací a kdovíjakéještě.

Tea One začal v Sapě, prodává se už i na Václaváku, na konečné metra Cé nebo v Brně. V únoru se objevila i pobočka v Palladiu a další expanze Tea One je nasnadě. Na vlnu tchaj-wanského vynálezu navíc už naskakuje konkurence různě po republice. Co vy, ochutnali jste? Kterou ze sto šedesáti osmi tisíc kombinací jste zvolili? Neznervózňují vás kuličky? (Občas se trochu bojím, že je vdechnu – pozn. red.)

Tea One, všude možně po Praze a v Nádražní 4, v Brně

Taky se probouzíme z mrazu, užíváme si téměř jarní víkend, chytáme trochu pigmentu a těšíme se na trhy. Jsme hodně zvědaví na ty Zelené! Originální stánky, nabídka domácí úrody a pečiva, bedýnky k tomu prodej polévky a květin vypadají hodně jarně a idylicky. Podrobněji je prozkoumáme v některém z příštích vydání Očka…

Na závěr nás zaujalo toto od pohledu stylové pijanské místo s luxusními kořalkami. Warehouse #1 je krásný prostor, který plní funkci showroomu, obchodu a zároveň klubu alkoholových distributorů Ultra Premium Brands. Otevřeli už v prosinci. Přiznejte se, kdo jste už navštívil novou karlínskou kořalkárnu? Co jste si odnesli?

Warehouse #1, Sokolovská 105, Praha

Pro Scuk očko / Petite Gourmande

Máte pro nás novinku z gastronomické scény? Otevíráte nový podnik, nebo ve vaší provozovně spouštíte naprostou pecku? Napište Scuk očku na email press@scuk.cz!

Scuk Očko jinak aneb Velký výklad o vejcích

Wed, 15 Feb 2012 21:50:00 +0100

Jedničky, nebo trojky? Ne, v tomhle případě nejsou trojky lepší, řeč je totiž o slepičích vejcích. Naše Scuk očko Hanka vás uvede do děje, co se jejich nákupu týče. Nebojte, žádné drastické záběry vám nutit nebudeme. Jen si myslíme, že byste měli vědět, co vlastně každý týden dáváte do košíku.

Možná jste počátkem roku zachytili zprávu, že Evropská unie konečně dokopala členské státy k chovu slípek-nosnic v lepších, obohacených klecích. Ty mají drůbeži zajistit o třetinu větší plochu nebo hrabaniště, hnízdo a hřad přímo v kleci. Ou jé! Svědomí se ulevilo a vajíčka z klecáků můžeme do košíků vesele házet dál. Jenže, je o co stát?

Jen pro představu, prostor vyhrazený jedné nosnici v kleci se zvětšil z 550 cm2 na 750 cm2. A teď si představte slepici stepující na krabici od Člověče, nezlob se. To je dosavadní klec. Od ledna 2012 má slepice „obohacených“ 200 cm2 navíc, což jí dává prostor přibližně odpovídající víku od hry Scrabble.

Je tahle slepice v pohodě, může roztáhnout křídla? Nemačká se v té zábavné kleci s ostatními nosnicemi? Pokud jste alergičtí na antiklecový aktivismus, je třeba mít na paměti, že na konci celého procesu je vejce, které jíte. Ale pěkně popořádku.

Podle kódu zříš, v jakém žije slípka módu

Při nákupu se vždy dívejte na kód, kterým jsou vejce orazítkována. Není to žádná věda.

Kód sestává z prvního čísla (0-3), které označuje metodu chovu nosnic. To nás bude zajímat nejvíce. Následuje kód země, ve které bylo vejce „vyrobeno“, a nakonec čtyřčíslí, které přísluší danému hospodářství (chovu). Razítko na vejci je tedy ve formátu 1 CZ 4321 a v tomto případě by se jednalo o česká vejce z volného chovu, z hospodářství s registračním kódem 4321.

Přehledně — Způsoby chovu podle Společnosti pro zvířata

Razítko s kódem na první pohled nejvíce prozradí, v jakých podmínkách se chovají nosnice, které snesly vejce putující na váš stůl. Až 90 % vajec z české produkce je z klecového chovu, kód na nich začíná číslem 3. Jak bylo řečeno v úvodu, díky EU to teď vypadá, že se slípky stěhují z garsonky do apartmánu s vířivkou a tobogánem, ovšem ve skutečnosti prostor potřebný k pořádnému protáhnutí křídel, načechrání peří nebo proběhnutí nebudou mít ani tak. Navíc i obohacené klece budou umístěné v obřích halách pod umělým osvětlením. Pro slepice to tedy žádná výhra pořád není.

Vejce označené číslem 2 jsou z chovu v halách, někdy jsou označovaná i jako vejce z podestýlky. Slepice mají k dispozici bidýlko, vejce snášejí do hnízd, část podlahy je pokrytá podestýlkou ze slámy nebo písku. Nosnice se tedy mohou volně pohybovat, denní světlo ale nikdy neuvidí a moc prostoru k proběhnutí při počtu až 12 slepic na m2 nemají. (Ne, ta fotka není z podestýlkového chovu.)

Jedničková vejce pocházejí od slepic ve volném výběhu. Nosnice mají kromě haly k dispozici i volný výběh porostlý vegetací, kde se mohou proběhnout, zahrabat si ve hlíně, roztáhnout křídla. Mezi jedničková vejce můžeme zařadit i ta z typického domácího chovu na dvoře.

V obchodech najdete vejce z volného výběhu málokdy, většina chovatelů totiž slípky chová buď pro úzký kruh lokálních zákazníků nebo jen pro vlastní domácnost.

„Problém není ani tak v náročnosti chovu. Jde o to, že velké obchody chtějí odebírat určité množství, které při počtu svých nosnic nemohu dodat. Musel bych své hospodářství transformovat na gigantický chov a to nechci,“ říká Jaroslav Štencl, chovatel „jedničkových“ nosnic z Nymburka.

„Svou produkci dodávám raději do prodejen zdravé výživy, lokální jednoty a podobně. Můj přístup je ode mě přímo na talíř zákazníka,“ říká pan Štencl, podle kterého je 150 slípek na chov vajec a masa v jeho podmínkách tak akorát.

Ekologický chov slepic je na vejcích označen nulou. V podstatě se jedná o certifikovaný chov podobný jedničkovému – chovatel ale musí navíc splňovat nejpřísnější předpisy a normy ekologického zemědělství, třeba ty týkající se kvality krmiva.

Co z výše uvedeného vyplývá? Jedničková a “nulková” bio vejce jsou produkována v nejpříznivějších podmínkách, což se odrazí i na výsledné kvalitě vejce. Pamatujte, že jste to, co jedlo to, co jíte.

V obchodě, na trhu, ve dvoře

Při nákupu v obchodě se nejlíp zorientujete podle kódu na vejcích, balení vás totiž mohou při rychlém a nepozorném nákupu lehce zmást. Zaklínadla typu „česká vejce“, „omega-3“ nebo „dobré cereálie” v kombinaci s fotkami přešťastných slípek, rozkvetlé louky a vejce se žlutooranžovým žloutkem působí idylicky jako snídaně v trávě. Doma vás pak ale na vejcích může překvapit trojka, která signalizuje klecový koncentrák.

Obezřetnost se vyplatí i při nakupování na trzích. I tam totiž hrozí, že se vám při pohledu na ceduli s nápisem „domácí vejce“ rozbuší srdce a nahrnou slzy dojetí do očí. Zpravidla je pak proveden na daný stánek nálet, aniž bychom se přeptali na detaily produkce zboží. Pro příklad není třeba chodit daleko, nápisy “Vejce jako od babičky! Žádná Litva nebo Čína” u stánku s klecovými vejci v nejmenované hale 22 už se staly téměř legendou.

Každý prodejce ovšem musí mít u stánku viditelně umístěné informace o způsobu chovu, datu minimální trvanlivosti, třídě a hmotnosti vajec. Vejce někdy nejsou orazítkovaná, zřejmě aby nekazila romantický farmářský dojem, ale prodejce by měl mít razítko při sobě, tak ho případně vyžadujte. Neorazítkovaná mohou být pouze vejce, která prodávají chovatelé s méně jak 50 nosnicemi přímo koncovému spotřebiteli. Většinou se tedy jedná o vejce z přímého prodeje aka prodeje ze dvora.

Jak poznat a nakoupit dobrá vejce?

Z výše uvedených informací si můžete sami udělat obrázek o jednotlivých chovech a rozhodnout se, jaká vejce příště koupíte. Pokud se rozhodnete pro kvalitu a zároveň máte na srdci blahobyt slepic, která vám vejce snesou, pak se ohlížejte po jedničkových a nulových (eko) produktech.

Výborná vejce seženete i od soukromých chovatelů, kteří prodávají přebytky tzv. ze dvora. Domácí hospodářství neprocházejí kontrolou a vejce nejsou dezinfikovaná. Můžete se ale na vlastní oči přesvědčit, jak slepice vypadají, a zeptat se, čím jsou krmeny. Stejně jako v jedničkových a ekologických chovech se slepice ze dvorka dožijí až 4 let, což je dvakrát déle než v intenzivním klecovém nebo halovém zemědělství.

Dobrá vejce můžete objevit i v lokálních maloobchodních prodejnách, kam mohou místní drobní pěstitelé dodávat své přebytky.

Jak vlastně poznáme dobré vejce? Hojně rozšířený mýtus o barvě žloutku říká, čím je výrazněji žlutý až oranžový, tím je vejce lepší. To ale není pravda – odstín lze vylepšit karotenem, který se do slepic dostává prostřednictvím krmiva.

„Dnes lze kvalitní vejce na první pohled poznat hůř,“ míní chovatel Štencl. „Dřív měla mechanicky produkovaná vejce pravidelné vodorovné nebo svislé vroubky na skořápce od třídící linky, ale i na to už chovatelé vyzráli.“

Existuje alespoň jednoduchý test, který dokáže rozlišit čerstvá domácí vejce od komerčních, která bývají během skladovacího procesu podchlazená.

„Rozklepněte vejce na talířek a vyklopte jej zpátky do dlaně. Žloutek i bílek by měly držet pohromadě, hlavně žloutek by se neměl rozpadat a proklouzávat mezi prsty,“ nabádá pan Štencl. Čím je totiž vejce čerstvější, tím by měl být bílek pevnější. Stará vejce se po vyklepnutí více „rozpliznou“ do plochy, žloutek splývá ve stejné rovině s bílkem.

Hlavní je nebát se chovatelů-prodejců ptát jak nosnice chovají, čím je krmí a podobně. Pokud se budou s odpovědí vykrucovat, pravděpodobně se nemají čím chlubit a vejce taky za moc stát nebudou.

Tipy na nákup vajec podle Scuku:

Ekologická farma Abatis ze Zvole u Prahy dodává biovejce do obchodní sítě, prodává je i ze dvora.

Farma Štepánovsko (paní Jalůvková) prodává svá vejce i drůběž v hale 22 Holešovické tržnice a na trzích na náměstí Jiřího z Poděbrad. Jedničkové slepice v mraze nesou málo vajec, může se proto stát, že vám místo nich nabídne komerční podestýlková vejce. Při nákupu tedy koukejte na razítko, případně se ptejte.

Vejce ze dvora seženete i jinde než u vaší babičky na vesnici. K dostání jsou i v Praze, stačí jen vědět kde hledat. :)

Jaroslav Štencl prodává jedničková vejce svých nosnic z chovu v Nymburce.

Domácí vajíčka z volného výběhu prodává například farma v Cholticích.

Vejce z alternativních chovů nabízí i Český Grunt a brněnské Sklizeno.

Dáte nám svoje tipy na vajíčka od spokojených slepic?

Pro Scuk očko / Petite Gourmande

P.S.: Ilustrační fotografie v článku pocházejí z ekologických chovů kuřat s volným výběhem. Otřesných fotografií z klecových chovů jsme se vás pokusili ušetřit, proto alespoň názorné porovnání, jak pohodově se slípky mohou mít…

Zasouvací speciál II. — zaskórujte v baru

Mon, 13 Feb 2012 14:01:00 +0100

Jelikož se velmi blíží nejemotivnější den roku, čímž nemyslím MDŽ ani den daňové svobody, oprašujeme koncept zasouvacích podniků, tentokrát v podobě naléváren nejrůznějšího druhu. Z Prahy ani slizkých anglicismů se samozřejmě opět nevymaníme, a navíc budete nabádáni ke konzumaci alkoholu před pátou odpolední, používání rudimentárně nevkusné bílé A6 či obdivování stalinské architektury.

Pro začátek malé opakování oborové terminologie:

Zasouvací podnik = facilitátor skórování
Objekt = řezivo
Transakční náklady = stojí vám to za to?

Kompletní iniciace = původní článek!

Z vybraných podniků nabízí každý trochu jiný styl i přednosti, společná je jim kvalita nápojů i atmosféry a to, že se převážně jedná o “lepší” bary pro dospělé.

Nejvíc classy — Bar and Books Týnská

Slabší povahy možná odradí zvonek u vchodu, formálně oblečený personál nebo expat/blond klientela, ale byla by to škoda: interiér ideálně kloubí knihy, tlumené osvětlení, tmavé dřevo a zrcadla do útulného intimna a místní lístek nabízí kromě koktejlové klasiky a mnoha druhů whisky i celou stranu speciálních drinků inspirovaných bondovkami.

James pomrkává i z telky v rohu místnosti, ale to je asi jediná věc, co by mohla narušovat vaše tiché souznění nad Octopussy, Vesper nebo Golden Eye a miskou kořeněného popcornu. Zvláštní uznání profesionalitě zdejšího barmana, kterého nevyvede z míry ani dementní oslovení “pane vrchní” od hejska v rohu (jehož konverzační ouvertura naším směrem “Tak co, holky, v pohodě?” mi intenzivně připomněla bondovku Vyhlídka na vraždu).

Transakční náklady: s ohledem na lokalitu dost příznivé - koktejly okolo 160 Kč.

Beton-zásun: drinku předchází večeře vedle v Divinis.

Bar and Books na Scuku

Nejvíc rum — Casa de la Havana vieja

Jak už název naznačuje, bar v Opatovické se specializuje na rumy. Destiláty nejrůznějšího druhu, stáří i provenience si tu můžete vychutnat dle vlastní volby i v rámci připravených degustačních platíček. Nezklame ani místní nabídka míchaných nápojů, milovníci svěžích koktejlů z ginu nechť vyzkouší třeba originální French Gazpacho Martini s bezinkovým likérem a pepřem nebo aromatický Basil smash. K nabídce jídel ale vysoká očekávání neupínejte, jejich sýrový sendvič mi posledně poskytl analogový zážitek.

Nejzásuvkovější je asi malý zadní kuřácký salonek s nízkými stolky a gaučíky, na jejichž koženkovém povrchu se můžete společně důkladně zpotit ještě před akcí.

Transakční náklady: záleží na zmlsanosti, ale mohlo by to dopadnout i relativně levně - koktejly od stovky výš, degustační plata 250-3500 Kč, rumy od 65 Kč.

Kazi-zásun: váš doprovod začne přišedší skupině očividně slavících žen zpívat “Dneska má někdo narozeniny”. Ženy se přidají / nepřidají.

La Casa de la Havana vieja na Scuku

Nejvíc fun — Black Angels

Pár kroků od Staroměstského orloje, v hlubokém suterénu hotelu U Prince, najdete tenhle bar s vysoce zábavným personálem i výzbrojí: kýčovitá míchátka ve tvaru jahůdek a ananasů, oldschool skleničky, led ve tvaru dokonalé koule, “molekulární” koktejly i fireshow s džezvami.

Pro obzvlášť výživnou zábavu se usaďte u baru a zadejte požadavek na “něco sladšího většího”. Jestli tam bude ten správný barman, ironicky se mu blýskne v očích a vás stihne keramická pomsta náčelníka Aztéků. Atmosféru dotváří cihlové zdi, živý pianista a zrcadlo nad barem, umožňující nenápadně kontrolovat dekolt objektu.

Transakční náklady: podobné jako jinde, cca 160-200 Kč za koktejl - zábava v ceně!

Something special: desetikilové měděné tvořítko ledových kostek a koulí.

Black Angel’s na Scuku

Nejvíc hip — Buddha Bar

Spolu s Bar&Books nabízí nejlichotivější osvětlení (čti: skoro tma). Pro párové soukromí je nejvhodnější posadit se do jednoho z pohodlných křesel obklopujících výhled na Buddhu a restauraci o patro níž, ale sezení na baru má taky své kouzlo - zdejší personál oplývá kromě šikovnosti i správnou porcí neformální výřečnosti a vtipnosti.

Hlavním důvodem k návštěvě (kromě určitého nádechu světovosti, ideálního pro objekt typu snobská čubička) jsou zdejší originální drinky. Karta nabízí speciality ostatních světových poboček Buddha-Baru, několik koktejlů na bázi saké nebo můj oblíbený Oh my dog s pepřovým Bombay Sapphire.

Transakční náklady: koktejly okolo 200 Kč.

Something special: buďte dostatečně otravní (jako já) a obsluha vám mimo lístek ze zmíněného White Pepper Infused Bombay ginu namíchá dokonalou voňavou kombinaci s rakytníkovým sirupem a růžovou limonádou Fentiman´s.

Nejvíc (ne)vinný — Red pif

Jestliže estetické a intelektuální kvality objektu snesou i silnejší osvětlení a nižší voltáž nápojů, zkuste tenhle moderní vinný bar nedaleko Betlémského náměstí. Po skleničce tu nabízejí velkou část sortimentu, zahrnujícího i méně známé francouzské AOC (Morgon, Cheverny, Saint-Aubin…) a nesířené přírodní samorosty třeba se sugestivním názvem Mazel. Pokud to rádi sladší, seženete tu mj. pár vín od moravského Gotbergu.

Podnik může fungovat podobně jako Miyabi z prvního dílu - znalcům umožní předvést erudici, začátečníky provede nástrahami vinného světa milá a kompetentní obsluha (v ideálním případě sám majitel). Pokud by strohý pohledový beton, vysoký strop a světlé dřevo vyvolávaly v objektu chlad a úzkost, nezbývá než chňapnout ještě jednu láhev na cestu (stejně tu v deset končí) a vydat se k domovu.

Transakční náklady: láhve už od 350 Kč (+ 100 Kč korkovné při konzumaci na místě).

Kazi-zásun: některé produkty zdejší kuchyně nemusí být úplně lehce stravitelné, zůstala bych radši u sýrového talíře.

Red Pif na Scuku

Nejvíc relax — Barego

Chcete objekt překvapit? Běžte se válet do baru hned po obědě! Hotelový bar Mandarinu Oriental mi k tomu připadá jako stvořený: stran veškerého ruchu a stresu, s pohodlnou pohovkou, klasickými koktejly (s občasným modernějším twistem) a distingovaným personálem tu lze snadno strávit několik příjemných hodin.

Pokud vám z odpoledního alkoholismu vyhládne, využijte blízkosti Štiftovy kuchyně. Vybrat si můžete mezi sushi, indickou a thajskou kuchyní, pekingskou kachnou i club sandwichem či Caesar salátem. Síly lze obnovit též dezertem a kávou (hotel spolupracuje mj. s pražírnou La Boheme a připraví vám i frenchpress).

Transakční náklady: vyšší - drinky od 240 Kč, jídlo okolo 400 korun. Pětihvězda, no.

Kazi-zásun: značná pravděpodobnosti usnutí - neváhejte včas vyběhnout společně na Petřín.

Essensia na Scuku

Nejvíc domácký — Marpek

Volba malé whiskerie možná překvapí, ale nešť. Jednak tím zacpu pusu výtkám, že doporučuju jenom snobské bary v centru, jednak má tenhle dejvický obchod svůj neoddiskutovatelný půvab, který z vás možná udělá štamgasty. Cca 60 druhů whisky ze všech koutů Skotska k ochutnání se zasvěceným, někdy až poetickým výkladem některého z pánů majitelů, poklidná jazzová kulisa a téměř rodinná atmosféra objekt dokonale ukolébá - mais attention aux hommes!

Díky skutečně přátelským cenám se netřeba příliš omezovat v konzumaci, tvrdý alkohol lze v případě nouze proložit ciderem, kávou ze starého pákového presovače nebo limonádou Fentiman´s (za bezkonkurenčních 38 Kč). Vše dokoná obhlídka přilehlého klenotu socialistického realismu, hotelu Crowne Plaza (mramorová pompéznost a gobelín se Stalinovým pomníkem included).

Transakční náklady: skvělý poměr cena-výkon, i s těmi nejdražšími druhy whisky se obvykle vejdete do 100 Kč za panák, velká část sortimentu okolo 50 Kč, voda k whisky zdarma. Ráj ekonomů a jiných škrtů.

Beton-zásun: skočte předtím naproti k Robertsonovi pro opravdový bacon a mávejte jím objektu před nosem v příslibu anglické snídaně (neaplikovat na vegetariány).

Marpek na Scuku

Nejvíc nahoře — Cloud9

Sky bar na střeše karlínského Hiltonu boduje logicky hlavně výhledem na noční Prahu, působivé je i nasvícení vstupní chodby. Vysoký strop a poněkud odtažitější atmosféra (“letištní hala”) možná nesednou úplně každému, ale u pragmatického objektu se zálibou v chladném luxusu by mohly vyvolat žádoucí účinek. Pojistěte ho některým ze zdejších barrel-aged koktejlů, celou lahví vodky nebo poměrně širokou nabídkou občerstvení a běžte pragmaticky objednat hotelový pokoj/taxíka.

Transakční náklady: nevymykají se - v soudku zrající koktejly á 350 Kč, jinak plusmínus 200 Kč.

Beton-zásun: pokud do toho chcete jít fakt big style (a váš objekt má perverzní vkus / smysl pro humor), jistá pražská taxislužba má ve své flotile bílá Audi A6.

Cloud9 na Scuku

Nabudete-li po přečtení dojmu, že jsem opomněla nějakou zásadní instituci alkoholicko-sexuální indoktrinace, neváhejte se ozvat - moje játra i kuní letka zůstávají stále ještě alespoň ze třetiny funkční a ráda vyzkouší něco nového.

Mimochodem - doporučení Hemingway baru i Dejvické nádražky z předchozího dílu stále platí.

Making her drunk yet staying alive?

Na ponožky v sandálech je naštěstí zima, takže největší ohrožení zdaru operace spočívá v přemíře alkoholu. Nezbývá než opakovat staré známé pravdy - něco mastného do žaludku předem, držet se stejné alkoholové báze v koktejlech, prokládat neperlivou vodou - a následující smutný osud by se vám měl vyhnout…

Pro Scuk s nasazením všech sil / Coq au vin

Přečtěte si i první díl zasouvacího speciálu — Skrz talíř do kalhotek!

Víkend? Gastroseminář, pivo a drkotiny

Fri, 10 Feb 2012 11:04:00 +0100

Je nám jasné, že aktuální počasí vybízí tak maximálně k ležení na gauči u topení nebo k výletu na hory. Pokud se ale přece jen chcete nakopat do zadku, máte tu tři fajn tipy, jak strávit víkend. Zima vám při nich nebude, čestné slovo.

Gastroseminář

so 11. února, Hotel Jalta (Václavské náměstí), Praha

Máte podezření, že trpíte syndromem ostýchavého a nezkušeného hosta? Nebojte, na Gastrosemináři se to dá vyléčit. Nahlédněte restauracím pod pokličku a odejděte jako sebevědomý host, který si umí poradit v jakémkoliv podniku.

Na sobotu zbývají poslední místa a v Jaltě vás zahřejí i nakrmí! :)

Více o kurzu a přihláška >

Pivní slavnosti v Táboře

8.-11. února

Jestli vyrazíte v sobotu do Tábora, už teď vám závidíme. Zdejší pivní slavnosti jsou totiž zřejmě největším setkáním na toto téma. A protože na pivní scéně se toho poslední dobou děje víc než dost, je luxusní příležitostí mít všechny zajímavé pivovary na jednom místě k přechutnání. Do soutěže o Zlatou pivní pečeť je přihlášena stovka pivovarů a s degustacemi pro veřejnost se samozřejmě počítá!

Více o táborských slavnostech piva na Gastronautovi >

Košt drkotin

ne 12. února, Milotice, Jižní Morava

Tenhle košt nám přijde jako opravdický úlet, proto jsem ho v našem přehledu nemohli za žádnou cenu vynechat. Pokud netušíte, co je to drkotina, tak vězte, že se jedná o sulc alias huspeninu. Rádi? Vyrazte na Jižní Moravu. Protože se prý tato dobrota nejlépe tlačí do krku pomocí pálenky, jistě dojde i na košt místních destilátů.

Více o koštu na Gastronautovi >

Ve spolupráci s redakcí Gastronaut.cz připravila Michala

První je na stole chléb

Wed, 08 Feb 2012 16:48:36 +0100

První sousto, které v restauraci ochutnáte, bývá nejčastěji chléb. Na stůl jde zpravidla nejdřív a často nastavuje váš dojem z jídla. Při našem výletu do Kodaně jsme byli z tamního pečiva absolutně nadšení. Zeptali jsme se proto top českých restaurací na Scuku, jak s pečivem pracují a čím se před vámi blýsknou.

Odpovědi nám přišly ze sedmi špičkových kuchyní v Praze. Každá z nich má k pečivu trochu jiný přístup. Někde se opírají o kvalitního dodavatele, jinde si pečivo úzkostlivě střeží a pečou si jej výhradně sami. Čekají vás grissini, bulky i chléb z pece na dřevo. K tomu kupa másla a nejlepšího oleje.

V Café Savoy s vlastní pekárnou v suterénu se může její šéfkuchař Roman Frencl pochlubit širokou paletou pečiva, které staví na vlastních recepturách. Podle slov šéfkuchaře jsou nejpyšnější na klasický pšenično-žitný chléb Šumava, který tu pečou bez moderních pekařských fint a pouze ze základních surovin — žitného kvasu, chlebové mouky, žitné mouky, kmínu a soli. V Savoyi se peče každý den a pečivo tu podávají nejčastěji s bio máslem.

Titus Eliáš z rodinné restaurace Na Kopci razí praktický kompromis - pečivo od dodavatelů v kombinaci s vlastním pečením. “Bílou bagetu u nás pouze rozpékáme, tymiánový chléb z kvásku a italské mouky je ale náš vlastní a pečeme ho každý den.” Chléb tu obvykle zastihnete v jednoduché ošatce a velmi často jej doprovází současně podávané amuse-bouche (malé sousto čili pozdrav šéfkuchaře).

O poznání rozsáhlejší provoz, který má na starosti šéfkuchař Roman Paulus v restauracích Alcron a La Rotonde, musí mít v zásobě hned několik druhů pečiva. “Velice oblibené jsou naše domací grissini a šneky s olivami a artyčoky. Zhruba polovinu pečiva kupujeme, protože na některé druhy nejsme technicky vybavení a je lepší je nechat vyrobit u odborníka,” vysvětluje šéfkuchař. Jen pro samotný Alcron zahrnuje základní nabídka pečiva šest různých druhů, které doprovází čtyři různá a ochucená másla ruční výroby z Bretaně. V La Rotonde pak sázejí na doprovod panenského olivového oleje a francouzského soleného másla.

Dušan Jakubec z Ristorante Prosecco je zastáncem výhradně vlastní výroby pečiva. “Důvodů je hned několik. Ekonomický — výrobní cena je pro nás nižší, autentičnost — nabízíme vlastní výrobky bez chemie, vlastní technologie — šikovně využijeme vlastní pizza pec.” V Prosseccu se podává hlavně zakladní světlý chléb. “Neobsahuje nic jiného než hladkou bílou mouku bohatou na lepek, vodu, olivový olej, rozmarýn, kvásek, sůl a cukr,” dodává Jakubec. Chléb jde v Proseccu na stůl v ošatce nakrájený na plátky. Specialitou je tu odlehčené máslo vyšlehané s řeckým jogurtem.

Jiří Štift, který šéfuje restauraci Essensia v hotelu Mandarin Oriental, nabízí pouze u snídaní pečivo z pekárny Mansson, vše ostatní pak řeší pečivem vlastním. “Podle mě není důležité, zda pečivo pečete sami, nebo je kupované – důležitá je kvalita, kterou dostane host na stůl. A svou roli rozhodně hraje i originalita produktu a pochopitelně i cena.” Podle Štifta si hosté aktuálně chválí domací grissini s řimským kmínem a smaženou cibulí, které v Essensii podávají s ostrým tomatovým kari a s jogurtovou omáčkou s mátou a koriandrem.

Restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise těží ze spolupráce s bratrským podnikem Ambiene Pizza Nuova, který disponuje pecí na dřevo. “Housky si pečeme sami, ale chléb si necháváme péct v Pizza Nuova. Jednak máme denně čerstvé pečivo a hlavně se peče v peci na dřevo, a tak by se chléb měl podle nás péct. Na jeho chuti, barvě a vůni je to znát,” vysvětluje šéfkuchař Oldřich Sahajdák. V La Degustation podávají pšenično-žitný chléb Šumava a bílý country chléb a z ošatky prý vždy nejrychleji zmizí patky. K pečivu tu podávají bio máslo Milko, a pokud hosté netrvají na olivovém oleji, snaží se doporučit český slunečnicový olej v biokvalitě. Kouřem ovoněný chléb z Pizza Nuova můžete podobně jako v La Degustation ochutnat i v Čestru.

Šéfkuchař Pavel Sapík je zastánce výhradně vlastní výroby, a v Terase u Zlaté studně tak zvládnou každý den upéct pět různých druhů pečiva. “Nejoblíbenější jsou naše bulky. Jednoduché, neutrální a velmi chutné pečivo z kynutého těsta, které se dá doplnit k jakémukoliv jídlu,” chlubí se Sapík. “Podáváme je ve variantě se solí, sezamem nebo mákem a pečeme je čerstvé dvakrát denně.” Pečivo tu překládají hostům podle přání, a pokud si nepřejete jinak, dostanete k němu čerstvé máslo.

Jak vidíte sami, za každým kouskem pečiva, který vám přistane na “kuvérák”, je kus práce a příběh v pozadí.

Věnujete pečivu při návštěvě restaurace pozornost? Máte rádi, když si pečou restaurace chleba samy? A kde podle vás mají to nejlepší? Dejte nám tip — moc rádi ochutnáme! ;)

Za Scuk tým / pan Cuketka

Akce zase s masem, nejen víkendové

Thu, 02 Feb 2012 10:34:00 +0100

Tenhle týden je to maso. Začalo to masovým Očkem, pokračovalo Přeštíky u Cuketky a končí našimi tipy, kam vyrazit. Po celé republice totiž frčí masopustní veselí. Ale zkusíme ho vyvážit jednou veganskou akcí a jednou pekařsko-tvarohovou.

Pečeme chleba a vyrábíme tvaroh

út 6. února 2012, Toulcův dvůr - středisko ekologické výchovy, Praha 10

Za nejsympatičtější akci tohoto týdne vyhlašujeme tu, kterou vymysleli v Toulcově dvoře. Během úterního odpoledne si budete moci vyzkoušet, jak se cepem vymlacuje obilí, mele mouka a zadělává těsto na chleba. Zahálet se při jeho kynutí nebude, protože na řadu přijde výroba tvarohu. Ideální vzdělávací akce pro děti, a co si budeme povídat - i pro dospělé.

Na akci je nutné se předem zaregistrovat. Pokud byste to nestihli, opáčko bude 22. února.

Podrobnosti k akci na Gastronautovi >

Karlínský masopust

so 4. února 2012, Karlínské náměstí, Praha

Pokud jste do Karlína zvyklí vyrážet za pravidelnými farmářskými trhy, budete mít tuto sobotu o důvod navíc překonat mrazy. K trhům se totiž přidá masopust. Aby bylo všechno tak, jak má, masopustní masku si budete moci vyrobit v nachystané dílně. Děti zabaví i pohádkový karneval nebo ledová plocha pro bruslení, dospělé zase jitrnice, klobásy, pečené maso či uzeniny.

Podrobnosti k masopustu na Gastronautovi >

Masopust na Veselém Kopci

so 4. února 2012, Skanzen Veselý Kopec u Hlinska (Pardubický kraj)

Masopust podruhé, tentokrát v malebném prostředí skanzenu Veselý kopec. Zdejší masopustní obchůzka je jakožto nemateriální kulturní dědictví lidstva zapsána u UNESCO. Těšte se na autentické maškary, přístupné budou interiéry roubenek, zabijačkové speciality samozřejmě také nebudou chybět - můžete na ně zajít do Hospody Na Vejměnku v areálu muzea.

Podrobnosti k masopustu na Gastronautovi >

VeganFest

1.– 29. února 2012, Brno (Jihomoravský kraj)

A na závěr slíbená veganská akce na vyváženou. VeganFest probíhá celý únor v různých restauracích, klubech i v ulicích. Přednášky, workshopy, filmy… Masa jíme až moc, tak proč se neinspirovat a občas ho z jídelníčku nevyšoupnout něčím ukrutně zdravým?

Do akce se zapojí i restaurace se špendlíkem na Scuku:

Podrobnosti k VeganFestu na Gastronautovi >

Ve spolupráci s redakcí Gastronaut.cz připravila Michala

Scuk očko – konečně maso!

Mon, 30 Jan 2012 09:48:00 +0100

Dva týdny uběhly jak nic a zásobárna gastrodrbů na Scuku téměř přetéká. Musíme upouštět! Paul Day opět potěší masožrouty, ale máme tu i něco pro knihomoly a vaše spratky.

Na rozjezd bleskovka ze včerejšího večera - mladá, ale už skoro kultovní karlínská kávovarna, Můj šálek kávy, mění majitele! Roland Lodr a Petr Kurečka podnik rozjížděli a nyní ho svěří do rukou povolaných, a to týmu pražírny Doubleshot, který doposud kavárnu zásoboval. Dočkáme se postupných změn k nabídce, kdy se dá čekat, že Šálek zamíří od restaurace spíše ke klasičtější kavárně. A hádejte, kdo bude v Šálku péct svoje slavné cupcakes a další sladkosti? :)

Můjšálekkávy, Křižíkova 105, Praha

Paul Day (aka SanshoChef) konečně vysílá první bedýnky s přeštickými čuníky! Na Twitteru se už letmo mihl i první zápas Cuketky s jejich obsahem. Na osobní setkání s přeštíky ze Sasova, vyzrálým hovězím a specifickým stylem bourání se nově můžeme těšit v prodejně Day’s Custom Meats od půlky února. Kromě samotného kvalitního masa nás čeká i charcuterie – šunky, klobásky, špek a další lahůdky.

Day´s Custom Meats, Náplavní 5, Praha

Na nová brněnská bistra jsme si posvítili v minulých vydáních Scuk Očka. S radostí můžeme konstatovat, že sympatický podnik se otevírá i na pražské Letné. Prostor Kidó kombinuje bistro, obchod s potravinami i prodejnu hip vymožeností, jako jsou citibajky Schindelhauer. Láká na eklektický interiér a lehkou domácí kuchyni – polévky, koláče, sendviče, slibuje raw i slow food. Kávu jistí La Bohème Café. Otevřeno je zatím v pondělí až pátek od 8 do 18.

bistro (Love) Kidó, Šmeralova 22, Praha

Nota Bene – tak se jmenuje nový podnik v blízkosti I.P. Pavlova, který ambiciózně spojuje pivo z minipivovarů, českou kuchyni a kávu Doubleshot. Na čepu je zatím napevno pivo z Únětic, postupně se přidají i pivovary Matuška, Kocour a další. Restaurace chce nabízet i bezlepkovou a bio kuchyni, jsme zvědaví. Na sociálních sítích teprve startují, web zatím nemají, obědové menu si můžete zatím prohlédnout alespoň zde.

Nota Bene, Mikovcova 4, Praha

Divoké matky se díky svému „coming soon“ videu staly legendami ještě před otevřením. Slavnostní křest nového karlínského podniku „pro vás a vaše spratky“ proběhl v pátek. Interiér vypadá docela nedivoce a baby friendly, byli jste vy a/nebo vaše drahé ratolesti prubnout?

Divoké matky, Hybešova 2, Praha

V Brně to berou baskicky bezprostředně. Don Pintxos je nový brněnský tapas bar, prý první baskický podnik v Česku, k čemuž odkazuje už samotný název. Pintxo/pincho je totiž baskická obdoba tapas, typicky nějaká pochutina s kouskem chleba, spíchnutá dohromady párátkem. Brněnský bar se chlubí širokou nabídkou vín z Riojy, autentickými Jamony a Chorizem, španělskými sýry.

Dos Pintxos, Dominikánské náměstí 3, Brno

Svůdný Hemingway bar se chystá rozšířit svůj prostor působnosti. Přibyde nové patro a bar, takže oáza milovníků (nejen) spisovatelova oblíbeného Absinthu se bude i nadále rozkládat ve stávající budově v ulici Karolíny Světlé.

Hemingway bar, Karolíny Světlé 26, Praha

A nakonec telegraficky pár novinek z knižního trhu:

Letos (zřejmě na podzim) vyjde pokračování Florentýniny Kuchařky pro dceru, tentokrát zaměřené na maso.

Masoužroutská bude i bible řezníka Kšány, která je tematicky ohraničená hovězím a využitím jeho jednotlivých částí. V souvislosti s břevnovským řezníkem jsme zaslechli i něco o Řeznickém institutu… Očka budeme mít na stopkách!

Pro Scuk očko / Farfalla & Petite Gourmande

Máte pro nás novinku z gastronomické scény? Otevíráte nový podnik, nebo ve vaší provozovně spouštíte naprostou pecku? Napište Scuk očku na email press@scuk.cz!

O víkendu jeďte koštovat!

Thu, 26 Jan 2012 11:06:39 +0100

Když jsme vás minulý týden zvali na ultimátní košt pálenek a kysaného zelí, netušili jsme, že o týden později vás budeme lákat hned na košty dva. K tomu přidáme dva masopusty a nezapomeňte, že ještě zbývají poslední dvě místa na sobotní Scuk s baristou!

Košt slovácké slivovace (a nejen té)

so 28. ledna 2012, sál Sokolovny, Bukovany, (Jižní Morava)

Přes 1000 vzorků domácí slivovice a jiných pálenek zní jako slušná výzva. Navíc bukovanští už mají s organizovanáním koštu velké zkušenosti, akce se letos koná už popatnácté! A protože mají pálenky pocházet z produkce lokálních malopěstitelů, můžete se spolehnout, že to bude pestrá sobota. Připočíst nezapomeňte občerstvení s kančím gulášem v hlavní roli.

Podrobnosti ke koštu slivovice na Gastronautovi >

Tlumačovský košt pálenek a bramboráků

so 28. ledna 2012, Klub obce, Zábraní (Zlínský kraj)

Leden pálenkám a jejich ochutnávání očividně svědčí. I v Tlumačově už jsou organizátoři zkušenými mazáky, takže vás v sobotu zvou na desátý ročník svého koštu. Abyste měli základ do žaludku, koštovat se budou i příslušně mastné bramboráky.

Podrobnosti k Tlumačovskému koštu na Gastronautovi >

Letovský masopust

so 28. ledna 2012, Lety u Dobřichovic (kousek od Prahy)

Minipivovary rostou kolem Prahy bleskovou rychlostí a jedním z poměrně čerstvých přírůstků je i supermoderní pivovar MMX. Ten se podílí na sobotním masopustu v Letech, kdy vás po masopustní zábavě v ulicích rád přivítá ve svých rozsáhlých prostorách. Nabídne vám zabijačkové speciality a samozřejmě svoje nefiltrované, nepasterované pivo.

Podrobnosti k Letovskému masopustu na Gastronautovi >

Slivenecký masopust

ne 29. ledna 2012, Klub Švestka, Ke Smíchovu 22, Praha 5

A masopust podruhé, tentokrát přímo v Praze, na Pětce. Podílejí se na něm živnostníci a organizace z téhle čtvrti. Takže soukromé řeznictví Gorgl nabídne vlastní zabijačkové pokrmy, členové rodinného centra připraví domácí koláče a masopustní koblihy a na prodejních stáncích bude v nabídce klasické občerstvení. Navíc se můžete přihlásit do soutěže o nejlepší masopustní koblihu! :)

Podrobnosti k Sliveneckému masopustu na Gastronautovi >

A nezapomeňte, že probíhá Prague Wine Week, o kterém jsme psali už v minulém vydání!

Ve spolupráci s redakcí Gastronaut.cz připravila Michala

Kam o víkendu vyrazit za jídlem

Thu, 19 Jan 2012 15:49:00 +0100

Máme rádi jídlo a výlety. Redakce Gastronaut.cz zas ví, kde se konají jaké akce. Proto jsme to dali dohromady a přinášíme vám první várku tipů, kam vyrazit. Jsou mezi nimi velké festivaly i kuriozity, namícháno tak, aby vás to bavilo.

Košt ovocných pálenek a kysaného zelí

so 21. ledna 2012, Kulturní dům Mikulčice (Jižní Morava)

Kysané zelí, škvarky a pálenky z nejrůznějších druhů ovoce – tak si představujeme příjemně strávené sobotní odpoledne.

K zelným specialitám a krajovému pečivu se slivovice, hruškovice, meruňkovice atd. skvěle hodí. A tolik zeleniny a ovoce, co dostanete do těla! Nejvíce budou zastoupeny výrobky ze švestek (338 vzorků), z meruněk (264 vzorků) a 121 vzorků z hrušek. Pokud rádi zkoušíte neobvyklé chutě, pak se rozhodně neopomeňte zastavit u destilátů z malin, jahod, oskeruší, kdoulí, černého bezu, jeřabin nebo akátu. (Viz také Cuketkův článek o ovocné amnézii)

Těšit se můžete také na regionální kulinářské speciality, jako jsou pravá slovácká zelňačka, škvarky, škvarkové pagáčky a pomazánka, zelné placky a zelňáky, zelné ondráše a tvarůžkové koláče. Koštovat se budou i vzorky samotného kysaného zelí.

Uá, kdo nás vezmete autem z Prahy s sebou?

Podrobnosti ke koštu na Gastronautovi >

Vepřové hody náměstí Míru

so 21. ledna 2012, Praha

Městská část Praha 2 zve v sobotu na Mírák na zabijačkové speciality. Přesněji řečeno na staročeské vepřové hody - takže za výsledek neručíme :) K ochutnání by měla být zabijačková jídla, připraveny budou ukázky bourání pašíka a prý přijde i harmonikář.

Podrobnosti k Vepřovým hodům na Gastronautovi >

Mezinárodní setkání sběratelů pivních suvenýrů

so 21. ledna 2012, Menza Studentský dům, Bílá 90, Praha 6

Setkání fandů piva a všeho, co k němu patří, bude probíhat tuto sobotu již od časného rána v dejvické studentské menze. Akce bude hlavně o výměně, nakupování či prodeji všemožných pivních suvenýrů a kuriozit, těšit ale se můžete také na fortelné pivo, které jako vždy zpestřuje celý program. Na čepu budou nejméně tři druhy piva z malých regionálních pivovarů či minipivovarů, které pro vás zajistí pražská restaurace Obžerství, člen Aliance Pivně inteligentních výčepů. Pokud nezapadne sněhem, tak své výrobky osobně přiveze i pan František Strnad st. - majitel minipivovaru Belveder Železná Ruda a o zajímavé pivní kousky se podělí také partner akce, pivní galerie Base Camp.

Podrobnosti ke sběratelskému sletu na Gastronautovi >

Prague Wine Week

po 23. – ne 29. ledna 2012, Praha

Z Prague Wine Weeku je zavedená akce, která zajímavě kombinuje víno a gastronomii. Zkuste omrknout, zda vás některá z festivalových restaurací / degustací nezaujme natolik, abyste vyrazili. Festival startuje v pondělí a probíhá celý následující týden, času tedy máte dost.

Na listu jsou i podniky, které doporučujeme na Scuku:

Podrobnosti k Prague Wine Week na Gastronautovi >

Jazz Fest

st 18. – ne 22. ledna 2012, Znojmo

Poslední tip je taky vinný, ale trochu jinak. K vínu a jídlu totiž přidává jazz. Znojemský Jazz Fest láká na degustace vína z nejrůznějších vinařství (Kořínek, Znovín Znojmo, Waldeberg a další) a atmosféru vinařského města. Speciální jazzové menu si pro vás připravily i místní restaurace, jednou z nich je i na Scuku doporučená Na Věčnosti.

Podrobnosti k Jazz Festu na Gastronautovi >

Tak kam to bude? Dejte nám vědět, pokud někam vyrazíte, jaké to bylo.

Ve spolupráci s redakcí Gastronaut.cz připravila Michala

Scuk očko se štrůdlíkem

Mon, 16 Jan 2012 09:50:00 +0100

Po dvou týdnech je Scuk Očko zpět s čerstvou sklizní seriózních novinek i drbů z české gastroscény! Tentokrát si posvítíme na ambiciózní pokus o přenesení francouzského marché na brněnský Zelňák, nalákáme vás na Kopec a taky na TV hostinu za hubičku.

Riccardo Lucque má novou, už druhou Bottegu. A otevírá už zítra, v úterý! Obchod a bistro v jednom, La Bottega di Finestra, už vypulírovaná čeká na první zákazníky v těsném sousedství s La Finestrou. V gastroéteru jsme zachytili něco o exkluzivním vybavení určeném pro zrání masa. Jsme svědky zrodu mekky kvalitního masoužroutsví v Praze? Má se Čestr bát? Ostatní podniky Lucqueho impéria už máme na Scuku podrobně prozkoumané. Teď čekáme na první recenzi nového přírůstku.

La Finestra, Aromi a Aromi La Bottega na Scuku

Žít Brno se zřejmě opravdu vyplatí - minule jsme informovali o Bistru Franz a pasta baru Cattani. A už na ně shromažďujeme první scukařské ohlasy (recenze Cattani).

Co ještě se děje v Brně? Tým z Twin Pointu se pokusí proměnit Zelňák na francouzský Le Marché. Odvaha jim určitě nechybí - podnik, který menu obměňoval co pár týdnů, aby podnikal nové výlety do mezinárodních kuchyní, se nyní chce pořádně opřít do francouzských regionálních klasik. Slibují “kachní rillettes, křupavou bagetku” a využití Zelňáku jako zásobárny surovin i nápadů. Jako Le Marché otevírají v nové lokalitě první den v únoru.

Le Marché, Zelný trh 4, Brno

Mňamem označená a lidem oblíbená smíchovská destinace má po krátké pauze zase otevřeno! Nové menu jako obvykle vybízí k odpočinkové procházce na kopec – humří krém, konfitované jehněčí kolínko nebo telecí játra s glazírovanou hruškou a kaštanovým pyré budou určitě stát za to (a dolů můžete válet sudy).

Na Kopci, K Závěrce 20, Praha

Nejen Ovocný trh je pastou živ! Italská jídelna přibyla i k obchodu Wine Food Market na Smíchově, a mimo těstoviny si v první recenzi vysloužila pochvalu i za povedený telecí hamburger.

V podobném stylu jako WFM jedou i delikatesy Tutto Bene v Holešovicích. Na Scuku už je zachytila Hedvika, kromě vybraných lahůdek ji zaujal hlavně nadšený personál. Zajímavá je informace, že ve středy, čtvrtky a pátky přes poledne vaří – zkusil už jste to někdo?

Wine Food Market (Bar), Strakonická 1, Praha
Tutto Bene, Tusarova 39, Praha

Kolem chleba Zdeňka Vondřicha ze Mšena se strhla mediální mela. Fígl je údajně v pomalu kvašeném žitném kvasu a použití parní pece. S kváskem pracují i jiné pekárny, namátkou třeba sousední pekař z Holešovické tržnice nebo Držkovská pekárna, takže dumáme nad záhadou boomu okolo mšenských bochníků. Pekařství Vondřich své pečivo prodává kromě Holešovické tržnice i v nově otevřené prodejně na Karlínském náměstí. Chleba je k dostání i v mělnické pekárně s názvem vskutku kuriózním. Co vy, už jste ochutnali Vondřichův chleba? (Scuk tým ano a láska na první pohled to nebyla, takže chystáme další testy - pozn. red.)

Pekařství Paul (Pekařství Vondřich)

Po Šéfovi a Italovi nasazuje Prima Family pořad trochu jiného kalibru – Hostinu za hubičku. Televizní diváky má Radek Šubrt (Amade - na Scuku momentálně bez doporučení) každý čtvrtek během pěti minut naučit uvařit jednoduché jídlo pro čtyři osoby. Limitován bude 150korunovým rozpočtem a nutností využívat výrobků privátní značky Clever. Co od toho čekat? Osvětu, o jakou se snažila Anuše Kejřová ve své Zlaté úsporné kuchařce, nebo jen způsob, jak učinit Clever sekanou stravitelnější?

A teď se vám chceme pochlubit. Časopis Forbes v lednovém čísle uveřejnil žebříček čtyřicítky nejvlivnějších lidí českých médií a zmínku si v něm vysloužili i Cuketka se Scukem. Nejsme sice ještě tak vysoko Bakala nebo Líba, ale na začátek to není špatné. Že stojí za to nás sledovat, tak máte potvrzeno i od seriózního tisku. A mediálně se prosazuje i jedna z autorek Scuk očka - svůj blog totiž konečně spustila Farfalla.

Na závěr tu máme důkaz, že pro vás uděláme cokoliv. Dokonce se vystavíme i nejtvrdší možné formě staročešství. Farfalla pro vás zjišťovala tajemství Babiččina Staročeského Štrůdlíku.

Už samotný název nového „obchůdku“ na Korunní na foodieho působí jako něžná laň na jelena v říji. Jednoduše, jak vidím se štrúdlem staročeskou babičku, neznám bratra, a když sortiment obchodu prakticky nic jiného nenabízí, musela jsem hned vyrazit na výzvědnou návštěvu první prodejny Štrůdlíků v Praze. Svoje tajemství si však “babi”, nebo spíš “teti”, abych nekřivdila jejímu věku, pečlivě střeží.

“Štrúdly mám moc ráda, můžu se zeptat, co to je za těsto?”

“To je staročeská receptura,” odvětila paní.

“Aahá, já myslela třeba o jaký typ těsta se jedná, jestli je listové nebo tažené?”

“To není listové, to je překládané, je to recept mojí prababičky.”

“A z čeho se skládá? Je z másla?” Ztrácím trpělivost.

“To vám asi neřeknu, když je to tajné!”

“Já bych skoro řekla, že byste mi to měla říct, kdybych třeba byla alergická, hodilo by se mi vědět, jestli se jedná o kokosový tuk, palmový olej, máslo,” nervózně se usmívám a poklepávám nohou.

“Tak to se nemusíte bát, je to obyčejný tuk.”

Hned je mi to jasné.

Poselství nakonec: Když pracuji s kvalitními surovinami, nebojím se tím pochválit!

Pro Scuk očko / Farfalla & Petite Gourmande

Máte pro nás novinku z gastronomické scény? Otevíráte nový podnik, nebo ve vaší provozovně spouštíte naprostou pecku? Napište Scuk očku na email press@scuk.cz!

Dostupné těstoviny bez kompromisů? Máme pár kandidátů al dente!

Thu, 12 Jan 2012 14:08:00 +0100

Dostupné a dobré těstoviny v Česku? Snad si konečně můžeme oddychnout, že se pod tím už delší dobu neskrývají jen rozvařené penne se smetanovou omáčkou a anglickou slaninou. Na mapě Scuku jsme vybrali několik špendlíků jako důkaz.

Vlastně nás tohle téma trklo až včera s první recenzí na nový brněnský pasta bar Cattani. Tenhle malý podnik totiž potvrdil probublávající trend — pasta dobývá bistra a české obědy.

Skvělé těstoviny jistě najdete i v dobrých italských restauracích. Ne vždy se ale návštěva klasické italské restaurace hodí na rychlý a cenově přijatelný oběd.

Vybrali jsme šest podniků, kde hrají kvalitní těstoviny hlavní roli. Zároveň si tam můžete dopřát svižnější oběd za dobrou cenu, aniž byste slevili z požadavků na kvalitu.

Wine Food Market (Pánská pasáž, Praha)

Nebojte se luxusu Pánské pasáže a klidně sem na jídlo zabrouzdejte. Těstoviny tady umí na všechny způsoby a dovolíme si říct, že v blízkém okolí nenajdete podobně příznivý poměr cena/výkon. Jídla do krabiček se nebojte. Testovali jsme je a těstoviny v nich vydrží teplé a relativně neporušené minimálně půl hodiny.

Wine Food Market (Smíchov, Praha)

Dvě zastávky z Anděla za to podle nás stojí. Krásný nový koncept jídelny s pultovým prodejem lahůdek v budově bývalé mlékárny. Mimo těstovin mají i teplá jídla a typické italské lahůdky. Má to ale taky jednu mouchu — musíte se fest hlídat, abyste mimo oběda nenakoupili i velkou neplánovanou hromadu italských potravin.

Osteria Da Clara (Vršovice, Praha)

Da Clara podle nás ve Vršovicích stále vládne. Jejich těstoviny se salsicciou nebo toskánské varianty hutných polévek jsou tu dobře udržovaným pokladem.

Cattani (Brno)

Novinka na brněnské scéně a blízký spojenec kavárny Spolek. Cattani je pasta bar v puristické formě. Zatím stále v rozjezdu, ale věštíme mu jen samé světlé zítřky.

Café Avia (Brno)

O dobré těstoviny se v tomto podniku zasadilo hned několik zkušených šéfkuchařů. Většinu těstovin si dělají sami, úpravy jsou poctivé a přímočaré.

Pupík (Ostrava)

Itálie v Ostravě? Nezbláznili jsme se. Tohle sympatické take away s italskou kuchyní čestnou zmínku zaslouží. Ostraváci, pokud neznáte, určitě vyražte nejen na oběd!

Pokud máte tato místa při cestě, zapomeňte na lamentování nad špatným obědem! ;) Tradičně přidáváme i praktický Foursqaure seznam do kapsy!

Kam si chodíte pro dobrou pastu vy?

Za tým Scuku / Cuketka

Scuk jako líheň pro foodkritiky — Kačka v Lidovkách!

Wed, 04 Jan 2012 17:33:25 +0100

Dnes slzy a trocha rodičovské pýchy. Scukařka Kačka Žvýkačka nám totiž udělala obrovskou radost a stala se ofiko foodkritičkou pro Lidové noviny.

V Lidovkách bude psát recenze v rámci přílohy Relax, která vychází každou sobotu. Střídat se tam bude s Michalem Sängerem, který se nám na Scuku také mihl.

První recenze od Kačky zacílila na trendy bistro Wine food market. V druhém textu vyčinila nesoustředěnému novému podniku s názvem Kofein.

Už tuhle sobotu (a doufáme, že i v řadě dalších) můžete čekat další kousek pro Lidovky. Pokud se chcete s naší hvězdou seznámit blíže — projděte si její recenze na Scuku nebo si přidejte do adresáře její blog.

Držíme palce a už brzy představíme naše další želízka v ohni! ;)

Za tým Scuku / Cuketka

Scuk očko — seznamte se!

Mon, 02 Jan 2012 19:01:00 +0100

Amerika v Praze, brněnská bistra, nové logo Ambiente. Nálož zpráv z lepší i horší společnosti je sesbíraná a připravená speciálně pro Scuk. Který podnik posvětil samotný kardinál a co na leden chystá Riccardo Lucque? Startujeme pro vás zbrusu novou zpravodajskou rubriku — Scuk očko!

Scuk očko přinese každé dva týdny novinky, drby a zákulisní info z české kulinární scény. Jednou měsíčně pak hlubší reportáž o jídle, tak jak ho máme rádi.

Startujeme lednovým výprodejem novinek z konce roku a jednou zbrusu novou peckou z dílny Riccarda Lucqueho, kterou přinášíme jako první!

Tým Lokal Burgeru, který znáte z pražských cook-out štací (Cyklojízda) nebo pravidelného hostování v žižkovském Baru Bukowski, od prosince pravidelně uspokojuje fandy autentického amerického fastfoodu ve vlastním podniku The Tavern.

Kamenná základna na Žižkově v prosinci fungovala zatím vždy ve středu. Kvůli postupné rekonstrukci bude první půlku ledna The Tavern zavřený, v únoru majitelé Lori a Dean plánují najet na pravidelnější provoz. Burgery doplňují vlastní signature koktejly a pivo z regionálních pivovarů (aktuálně jihlavský Ježek). Hlavní lákadla - vlastní udírna a domácí hranolky. Takže za pravým BBQ Pulled Pork sendvičem zkuste zajít na Žižkov. Ve zkušebním provozu tu bylo zatím natřískáno!

The Tavern, Chopinova 26, Prague 2

Další “americký” přírůstek, James Dean, jde cestou padesátkového retra. Podnik, který je kombinací dineru a baru, má zřejmě styl jako jeho jmenovec, ale podle prvních reakcí na jídlo je to zatím tak všechno. Zatím je tu narváno, celebrity usrkávají prosecco s vanilkovou Colou a perou se s ochrankou. Takže další zlatomládežnické doupátko? Nebo se kuchaři ještě ukážou a naservírují nám slušný burger? Uvidíme.

James Dean, V Kolkovně 1, Praha 1

V místech bývalé Kláštěrní vinárny to začátkem prosince opět ožilo. Vinárna se změnila v restauraci Il Convento provozovanou týmem Coloseum Restaurants a podle prvních reakcí na Twitteru to vypadá, že zachutnalo i těm nejpovolanějším hodnostářům, o posvěcení se totiž postaral sám msgr. Miloslav Vlk. V nabídce navíc zůstal i tradiční předkrm z nejpostnějších, šneci. Bůh jim žehnej!

Il Cconvento, Národní 8, Praha 1

Žižkov dostal svůj kus svatozáře – Soave, novou „pobočku“ Aureole specializovanou na italskou kuchyni. Výhled z podzemí není zdaleka tak dech beroucí jako na Pankráci, na druhou stranu prostý lid Soave obohatila o čisté, nezakouřené prostředí a čerstvou pastu. Uvidíme, jak v konkurenci okolního vepřoknedlového monopolu obstojí, minimálně polední menu kolem stovky stojí za vyzkoušení. My jsme ho už vyzkoušeli.

Ristorante Soave by Aureole, Jagellonská 24, Praha 3

Brno má Bistro. Bistro Franz, přesněji. Rodinný podnik na Veveří vypadá poměrně útulně a sympaticky, stejně působí i jeho koncept. Každý den nabízí menu s polévkou a dvěma jídly ze surovin od místních dodavatelů, plus ráno teplé snídaně. Důraz na lokálnost a genius loci se projevil i v názvu – podnik je pojmenovaný po secesním architektovi Františkovi Pavlů, který budovu, kde bistro od prosince funguje, navrhl.

Bistro Franz, Veveří 14, Brno

Přímé chutě Brnu sluší. Můžeme mu závidět skvělou kávu a menší rodinné podniky, jaké se v Praze objevují spíše pomálu. Jedním z nich je i nový pasta bar Cattani. Jedná se o samostatný projekt provozního Spolku Kamila Novotného a podle Facebooku chystají i rozvoz.

Cattani, Veveří 6, Brno

V souvislosti s „individualizací“ jednotlivých restaurací sahá skupina Ambiente po 16 letech k novému logu. Červená hvězdička s bílým „A“ z dílny Studia Najbrt má postupně začít fungovat jako zastřešující imidž prvek nad všemi podniky skupiny Ambiente do jara 2012. V praxi se značka bude objevovat jako jakési razítko kvality Ambiente na materiálech jednotlivých restaurací, které samy postupně získávají osobitější vizuál. No, a jak se nové logo líbí vám?

Restaurace Ambiente na Scuku

A pozor, exkluzivní informace, kterou Scuk získal jako první! Riccardo Lucque, hlavní tvář a majitel podniků La Finestra in Cucina a Aromi, otevře na počátku ledna nový obchod v Platnéřské ulici, zřejmě v těsné blízkosti (nebo uvnitř) stávající La Finestry. Prostor bude spojovat obchod a bistro, zřejmě podobně jako Wine Food Market.

La Finestra, Aromi a Aromi La Bottega na Scuku

Pro Scuk očko / Farfalla & Petite Gourmande

Máte pro nás novinku z gastronomické scény? Otevíráte nový podnik, nebo ve vaší provozovně spouštíte naprostou pecku? Napište Scuk očku na email press@scuk.cz!

Foto: James Dean Prague, Bistro Franz, Cattani, Aromi, Ambiente

Uff! 2. Scuk orienťák je ve finiši

Thu, 22 Dec 2011 18:41:00 +0100

Ne, nezapomněli jsme a schválně jsme si to nechali na poslední chvíli — odměny pro vítěze druhého Scuk orienťáku v Praze a Brně.

Boj o první pozice byl tentokrát velmi těsný a například v Brně bylo o vítězi prakticky rozhodnuto již první den! V Praze vládlo ležérnější tempo zřejmě kvůli trochu prorostlejšímu terénu. Hlavní město ale jednoznačně ovládly ženy! ;)

Stejně jako v prvním kole oceňujeme tři nejplodnější a zároveň nejrychlejší běžce. Zvláštní cenu jsme vybrali i pro nejlepšího fotografa. V Praze to byli:

1. místo — Kateřina Vyskočilová (1000 Kč voucher)
2. místo — Zuzka Daňková (500 Kč voucher + Scuk plátěnka)
3. místo — Kateřina Langerová (500 Kč voucher)
Nej foto — Kateřina Vyskočilová (Scuk plátěnka)

Protože jsme tentokrát soutěžili v Brně, rozdáváme stejné ceny i pro tamní borce a borkyně:

1. místo — Ondřej Pohorský (1000 Kč voucher)
2. místo — Vladimír Schindler (500 Kč voucher + Scuk plátěnka)
3. místo — Tereza Lenhartová (500 Kč voucher)
Nej foto — Petr Zahnáš (Scuk plátěnka)

Scuk plátěnky jsou na vrub Scuku. O nákupní kupóny se ale postaral partner Scuku — nákupní galerie MALL.CZ!

Všem běžcům, bežkyním i fanouškům děkujeme za účast. Na nový rok 2012 pro vás chystáme volné pokračování orienťáků, které se pokusíme udělat zase o fous lepší a zábavnější.

Za tým Scuku gratuluje / Cuketka

Nové termíny Gastrosemináře, Scuk s baristou i kurz o víně!

Fri, 16 Dec 2011 18:09:00 +0100

Pokud vám unikly naše předchozí termíny, nebo pokud hledáte dárek pro foodieho ve svém okolí — nadělujeme čtyři čerstvé termíny! Gastroseminář lednový a únorový, Scuk s baristou i zbrusu nový Vinný Gastroseminář.

Scuk s baristou se Zdeňkem Smrčkou (Barista roku 2011) je naše osvědčená “nakládačka”, která vám za jedno odpoledne otevře úžasný svět kávy. Jako vedlejší efekt vám natrvalo změní vnímání kvality a navede vás k vyhledávání toho nejlepšího, co může kofeinový vesmír poskytnout.

Gastroseminář funguje podobně, ale je to speciální kurz zaměřený na to, aby z vás udělal sebevědomé a uvolněné hosty v restauraci. Lektor semináře Matouš Petráň je zkušený profík z oboru, který vás přesně v duchu našich Scuk akcí nechá nahlédnout pod pokličku fungování restaurace.

Hlavně vám ale ukáže a předvede všechno, co potřebuje vědět moderní host připravený na zážitek v jakémkoliv podniku. Na Scuku nevěříme na suché lekce stolování a společenské výchovy. Raději vám všechna klišé zboříme a vybavíme vás ryze prakticky.

Na příští rok jsme vypsali dva termíny — v lednu a v únoru (oba v Praze).

Úplnou novinkou je ale Gastroseminář o víně, který je zaměřený na to, aby vás konečně naučil znát základy vychutnávání vína a aby ve vás odblokoval ostych před vínem v gastronomii.

Po kurzu bude vědět vše o víně na úrovni poučeného hosta, který se nebojí objednat a ví jak víno u jídla funguje. Budete znát základní teorii a ještě vše se zkušeným lektorem budete degustovat.

Všechny kurzy můžete objednávat přímo na stránce Scuk kurzů. Najdete tam veškeré potřebné informace, termíny i možnost objednávky. Gastrosemináře i Scuk s baristou můžete bez problémů nadělit i jako dárkový poukaz.

Těšíme se na vás! :)

Za tým Scuku / pan Cuketka

Prosincové odměny pro Scukaře

Thu, 08 Dec 2011 18:01:00 +0100

Vánoce jsou tu už za pár dní (plus minus), takže na malé nadílce voucherů na MALL.CZ pro Scukaře nevidíme nic špatného. :)

Jak to bylo v listopadu?

Nevíme, jak to ta holka dělá, ale první místo získala stejně jako v říjnu coq_au_vin. Dostane tak příspěvek na vánoční dárky v hodnotě 2000 Kč.

Druhá (za 1500 Kč) skončila marteska. Ta v listopadu skórovala 2x, protože napsala taky nejvíce palcovanou recenzi (za 500 Kč). Ta se týkala brněnského Hansenu, který se sloučil se Zemanovou kavárnou a moc chvály od martesky nezískal…

Třetí místo a 1000Kč voucher vybojovala kacka_zvykacka. Mimochodem tahle Scukařka něco chystá, a i když to nebude na Scuku, tak se moc těšíme. Více prozradíme už brzy.

Stále ještě nemáte pořešené dárky? V tom případě vyzkoušejte chytrého vánočního průvodce:

Čtvrté a páté místo ceníme na 500 Kč, které pošleme Hedvice a sasicce. Co je ale pro sasicku nějaké páté místo oproti tomu, že se jí před pár dny narodila dvojčátka? Moc gratulujeme!

Nováčci se v listopadu flákali, takže zbývá už jen divoká karta. Tu dostane Tyntyn za svoje recenze z Asie, kde nevynechal ani Pilsner Urquel Original Restaurant v Hanoji. :)

Za tým Scuku / Michala

Nová stránka pro kurzy a první vaření s Viet Food Friends

Thu, 01 Dec 2011 15:08:00 +0100

Po výletech do tržnice SAPA pro vás máme druhou spolupráci s Viet Food Friends a představujeme tak první společné vaření, které se bude věnovat fenoménu pho. Mimoto uvádíme i zbrusu novou stránku pro Scuk kurzy!

Odteď tak na jednom místě uvidíte všechny aktuální a otevřené termíny. Každý kurz obsahuje popis i přímý odkaz na objednání kurzu u našeho partnera.

Vietnamské pho prakticky

Jako první představujeme kurz připravený ve spolupráci s Viet Food Friends — Vietnamské pho prakticky. V rámci kurzu budete mít možnost seznámit se s tajemstvím přípravy pho, typickými surovinami i zvyklostmi, které tuto nudlovou polévku doprovází.

Zkušené lektorky z Viet Food Friends vám budou demonstrovat přípravu i suroviny, které jsou na pho potřeba. Uvidíte a hlavně ochutnáte dvě různé varianty — hovězí a slepičí.

Termín: 5. února 2012 od 12 h (do 17 h)
Místo: kulinární studio Chefparade (Holešovická tržnice, Praha)
Kapacita: 12 míst
Cena: 1000 Kč
~~Objednávejte zde!~~ (Vyprodáno!)

Partnerem pro tento tento kurz je i škola vaření Chef Parade, která nám umožnila kurz provést ve špičkovém kulinárním studiu vybaveném spotřebiči Kitchen Aid.

Do budoucna plánujeme Scuk kurzy zaplnit dalšími a dalšími termíny. Ještě před Vánoci představíme nové termíny na leden a únor.

Za tým Scuku se na vás těší / Cuketka

Jak nám vzal Scukař do zaječích

Tue, 15 Nov 2011 18:03:00 +0100

Někteří Scukaři nám ke gastronomii přičuchávají tak intenzivně, až do ní spadnou po hlavě! ;) A my bychom vám dneska chtěli představit Davida Kuklu, které ho jste na Scuku mohli vídat jako Gerbilla. David je totiž vzorový případ — ze Scuku nám utekl rovnou k otevření vlastní farmářské prodejny Sklizeno!

Pravidla Scuku proto Davida vyřadila z možnosti přispívat jako hodnotitel (byl by ve střetu zájmů). Jeho příběh nám ale přišel natolik zajímavý, že vám o tom musíme dát vědět. Navíc je Davidova prodejna vážným kandidátem na špendlík na Scuku, proto nám přišlo férové rozepsat, kdo za Sklizeno stojí.

U hodnotitelů na Scuku se sešla neuvěřitelná plejáda různých profesí. Máme mezi Scukaři právníky (ti objíždějí fine dining), lékaře (extra přísní), manažery, studenty nebo překladatele. Najdeme mezi nimi i několik vyučených kuchařů a lidí s hotelovkou. Hned několik z nich si teď dělá gastronomicky zaměřený učňák jako bokovku při zaměstnání.

Prodejna s farmářským zbožím je z toho ale zatím jen jedna, proto přidáváme krátký rozhovor přímo s Davidem Kuklou, který celé Sklizeno vymyslel a rozjel.

Davide, když se teď koukám na tvůj profil na Scuku, máš tam 74 recenzí podniků. Spoustu z nich v Česku, ale taky slušnou zásobu v Německu i Asii. Jak ses k nám na Scuk vlastně dostal? A jak dlohou tě jídlo baví?

Jídlo mě baví celkem dlouho, už jako malý jsem dojídal za svého staršího bratra (samozřejmě za patřičnou kompenzaci, jsem obchodník, že ano). Vařit jsem se začal učit doma už na základní škole, ale opravdu mě jídlo chytlo až po VŠ, kdy jsem zcestoval kus světa a všude mě hrozně bavilo prozkoumávat lokální suroviny a kuchyni. Samozřejmě jsem se před pár lety dostal k serveru Cuketka a odtud u to byl jen krůček k přihlášce na Scuk.

Po otevření tvé vlastní prodejny Sklizeno jsme ti v září uzavřeli profil pro hodnocení podniků. Jak ses od psaní recenzí a návštěv podniků dostal k nápadu otevřít si vlastní prodejnu?

Už před lety jsem měl plán otevřít bio prodejnu podle německého vzoru, ale nakonec jsem dál přednost jiným plánům. Myšlenka mi ale v hlavě zůstala.

Díky své práci hodně cestuji v rámci ČR a měl jsem možnost prozkoumávat různé typy podniků v různých regionech. Trend obliby poctivých lokálních potravin, který je patrný na západ od našich hranic už dlouho, se dostal konečně i k nám a já jsem vycítil šanci, jak si udělat že svého koníčka zdroj obživy. Skok to není zase tak velký, na různých obchodních pozicích jsem působil prakticky od vysoké, takže jsem pouze přesedlal že stavebních materiálu na potraviny. Princip je stejný, pouze zboží se rychleji kazí.

Čeho všechno chceš v projektu Sklizeno dosáhnout? Co bude hlavní náplní prodejny?

Základem sortimentu jsou kvalitní a poctivě suroviny, které jsem sám vyzkoušel, chutnají mi a měl jsem možnost vidět, jak a kde vznikají. Samozřejmě sortiment neustále rozšiřujeme o zajímavé potraviny, které člověk v běžné obchodní síti prakticky nesežene, případně si je musí složité objednávat z farmy nebo si pro ně rovnou osobně dojet.

Mým primárním cílem je nabídnout zákazníkům zajímavé portfolio produktů, u kterých svým jménem zaručím jejich kvalitu a původ. Druhým cílem je vytvoření obchodní sítě. Doufám totiž, že můj koncept osloví lidí, kteří sami přemýšlejí o podnikání v této branži a převzetí mého konceptu s využitím mých obchodních zkušenosti jim ulehčí vstup do ní.

Co bylo při přípravě prodejny a shánění zajímavých producentů a farmářů nejtěžší? Je těžké naplnit regály zbožím, za které se nemusíš stydět?

Jednoduché to rozhodně není, tohle je skutečný byznys a tam je potřeba vždy zohlednit logistiku, související náklady a potenciální zisk. V prvé řadě se snažím najít lokální produkty, které mi výrobce také doveze do obchodu. Jezdit si pro zboží sám je velmi nákladné a taková logistika se vyplatí teprve v rámci funkční obchodní sítě.

Samozřejmě si pro spoustu zboží jezdím sám, což čistě finančně nedává moc smysl, ale ty věci prostě v sortimentu chci a počet jejich zdrojů je omezený. Krásný příklad jsou třeba sýry z Krasolesí, výrobce zajímavých zrajících sýrů by člověk v ČR mohl napočítat na prstech jedné ruky a člověk musí nakupovat tam kde jsou, byť to znamená nemalé úsilí a časové nároky.

Spolupráce s malými producenty musí být asi dost náročná.

Samozřejmě. Sedláci a farmáři velmi často nemají smysl pro obchod a nechápou, připadané nechtějí akceptovat standardní a zažité obchodní modely. Spousta jich vsadila v počátcích svého podnikání na koncové spotřebitele, nicméně taková strategie je velmi specifická a jen velmi málo farmářů ji úspěšně zvládne.

Většinou pak nastupuje hybridní model, koncoví spotřebitele a obchodníci, případně velkoobchody. Tam se ovšem ukáže nedomyšlenost obchodní strategie většiny farmářů, obchodníci prostě principielně potřebují určitý prostor pro marži a toto spousta farmářů nechápe, což je základem případných nedorozumění. Další častý bod je špatně fungující logistika že strany farmářů.

Existuje nějaké zboží, se kterým je ještě stále problém a nedaří se z českých zdrojů sehnat?

Problémy máme s mléčnými výrobky, jako je máslo, smetana, zrající sýry, a také kuřata, vepřové maso… Našlo by toho víc. Tohle jsou věci, které se obtížně shání, jsou drahé a velmi často existují jen ve dvou kategoriích: konvence a bioprodukce.

Přestože se bioproduktům nevyhýbám a v prodejně je jejich zastoupení vysoké, mým favoritem jsou skutečné “farmářské “produkty, které stojí uprostřed mezi těmito dvěma kategoriemi. Všichni asi víme, kam se kategorie bioproduktů posunula od doby, kdy se dostala do hledáčku potravinářských koncernu jako jediná rostoucí v jinak na místě přešlapujícím food byznysu.

Jaké byly první ohlasy na Sklizeno?

Zatím jsou ohlasy veskrze pozitivní. Naše cílová skupina jsou aktivní a vzdělání lidé mezi 20 a 50 lety, kteří přemýšlí o tom, co jedí. Samozřejmě máme co nabídnout i starším lidem, ale tam vidím podstatně větší fixaci na cenu. Našimi typickými zákazníky jsou mladé rodiny a především matky s dětmi, generace současných třicátníků a také studenti. Také k nám chodí foodies a lidé, pro které cena nehraje roli, podstatná je kvalita. Velký podíl samozřejmě tvoří rezidenti, pro které jsme v určitých komoditách alternativou ke konvenční supermarketove sítí. V neposlední řadě si k nám nacházejí cestu lidé s nějakou indispozici v příjmu potravy, typicky třeba bezlepkáři.

A plány do budoucna?

Naplnit regály a chlaďáky zajímavými potravinami, vyřešit zásobování a nastartovat e-shop, který by měl v počátcích fungovat na systému bedýnek. Oslovuje mě spousta brněnských kuchařů a restauratérů, takže už v této chvíli připravují společně s dodavateli jakousi gastro linii pro zásobování restauraci vybranými surovinami. V příštím roce bych chtěl ještě přidat ještě jednu brněnskou prodejnu a také nějakého franšízanta v jiném městě. Uvidíme… Taky bych chtěl konečně někdy odjet na dovolenou. :-)

Díky za rozhovor!

Za tým Scuku / Cuketka

Listopadové odměny pro Scukaře

Mon, 14 Nov 2011 18:03:00 +0100

I v listopadu budeme naše Scukaře motivovat k psaní vouchery od partnera Scuku, nákupní galerie MALL.CZ. Když všude kolem začínají zuřit Vánoce, může se taková dárková poukázka náramně hodit…

Začneme ale vyhlášením října.

V tomhle měsíci nejvíce odměn shrábla coq_au_vin. Napsala totiž dvě nejvíce palcované recenze a vydobyla si i celkové vítězství, tedy vouchery za 2000 + 500 Kč. Hodnocení restaurace Touch bohužel není viditelné, protože podnik na Scuku momentálně nedoporučujeme.

Jako odškodnění proto přidávám link na druhou recenzi v pořadí, která se týká zlínského objevu, Královy vily. S kvalitou to tam není úplně perfektní, ale Coq se nechala ukecat zdejší atmosférou.

Dnes místo tipů z MALLu rovnou odkaz na vánočního průvodce:

Druhým nejvíce úspěšným recenzentem se stal Tomáš a my mu za to pošleme 1500Kč voucher. Třetí s certifikátem v hodnotě 1000 Kč skončila kacka_zvykacka, snad si za to pořídí nějaké příslušenství ke svému novému ikonického foťáku. :) Po 500 Kč na nákup na MALLu získávají za 4. a 5. místo Evas a Hedvika.

Na nováčky jsme na Scuku hodní, proto každý měsíc vyhlašujeme toho nejvíc úspěšného. V říjnu to byl krtek a my mu za to pošleme voucher za 1000 Kč.

Zbývá už jen divoká karta za 500 Kč a tu dostane svacinka. Přidala totiž na Scuk slovenský špendlík, navíc se jedná o restauraci Elesko pod vedením televizního chefa Jaroslava Žídka (fotky od svacinky najdete na Flickru).

Za tým Scuku / Michala