Nejlepších 5 kaváren v Praze podle jedné Scukařky, co má kávu moc ráda
Do Londýna a jeho kaváren už vás kačka_žvýkačka vzala. Co se dneska podívat do Prahy? S Brnem to je totiž složitější, je tam tolik fajn kaváren, že na zodpovědné sestavení žebříčku bude potřeba ještě několik testů. :) A když se zadaří, budou i tipy na kavárny mimo velká města – jestli se jich tedy Kačce podaří aspoň pět najít. Je totiž přísná a domácí dortíky ji nedojmou, pokud káva stojí za starou belu. Však podle kávy se kavárnám říká, ne?
V Praze jsou kaváren stovky. Jenže vybrat 5 z nich, které bych neváhala doporučit, není zdaleka tak snadné jako v Londýně.
První dvě příčky mého pomyslného kávového žebříčku jsou jasné, na děleném 1.-2. místě jsou u mě Al Cafetero a Můj šálek kávy. Následuje Café Lounge a první pětici uzavírá Cup Up a Dům kávy. Hlavním hodnotícím kritériem je kvalita připravovené kávy, v kavárně mě ale zajímá také celková atmosféra a přístup personálu.
Pointa prozrazena a teď je na řadě obhajoba mé top 5. Tak do toho.
Al Cafetero
Začnu Al Cafeterem, kavárnou, o které ode mě jistě neslyšíte poprvé (a doporučila vám ho i coq_au_vin ve svém zasouvacím článku). Malá kavárna na Vinohradech je specifická nejen svým interiérem, který místy připomíná jeskyni (je tam nějak prapodivně nastříkaný strop), ale také obsluhou, resp. obsluhujícím panem majitelem, který o kávě rád mluví. Buďte připraveni na kávový pohovor, popřípadě dejte dostatečně najevo, že o něj nemáte zájem.
Pokud budete trvat na velkém presíčku s cukrem a mlíčkem, nebude se vám tu líbit a možná odejdete otrávení a jistojistě poučení o tom, jak byste podle pana Gregora měli kávu pít. Pokud máte kávu rádi, záleží vám na tom, co pijete, baví vás alternativní metody přípravy kávy a třeba si o kávě i rádi popovídáte, bude se vám tu naopak líbit hodně.
Jaká konkrétní káva je zrovna na mlýnku, si předem nebudete jistí, ale bude to určitě výběrová káva z nějaké malé pražírny z okolí Prahy. Často tu připravují kávu z pražírny Yakima, kde průběžně testují i přípravu vlastní směsi. Pravidelně narazíte i na kávu z Doubleshotu a trochu méně často na kávu od La Bohéme.
Kromě espressa tu frčí káva připravovaná ve vacuum potu, můžete si tu dát kávu filtrovanou, kávu připravenou ve french pressu nebo ledovou kávu připravovanou ze studené vody, která překápává asi 8 hodin. K tomu všemu tu dělají fantastická míchaná vajíčka, mají slušný výběr dortů, limonády Fentimans, žvýkačky Pedro a další drobnosti, které potěší. Týden bez alespoň jednoho cappucina z Al Cafetera je pro mě promarněný, pokud samozřejmě nevysedávám u kávy v zahraničí.
Můj šálek kávy
Pražská kávová senzace roku je bezpochyby karlínský Můj šálek kávy. Kéž by byl můj! Není, patří Rolandovi, který je původem z Jižní Afriky (pokud se nepletu, tak maminka je Češka) a tady si plní svůj kávový sen. Vydatně mu s tím pomáhá Zdeněk Smrčka, opakovaný vítěz soutěže Barista roku, kterého při návštěvě často uvidíte za nádherným kávovarem Mirage.
Pokud máte rádi cappuccino, jste příznivci latte artu a Zdeněk bude za barem, zkuste obsluhu při objednávce poprosit, že byste chtěli na pěně vykouzlit, já nevím, třeba traktor. Budete koukat, co Zdeněk všechno dovede. Espresso a na něm založené nápoje tu připravují z aktuální Tam Dem směsi od Doubleshotu. Pokud vás zláká pohled na drip bar a rozhodnete se vyzkoušet kávu připravenou na něm, dostanete na výběr z cca 5 jednodruhových arabik z téže pražírny.
Dlužno dodat, že Šálek není čistokrevná kavárna, je to spíš café restaurant. Vaří tu od rána do večera, snídaně, obědy, večeře, tomu odpovídá i kapacita podniku, která je několikanásobně větší než třeba v Al Cafeteru. Prostory kavárny jsou citlivě zařízené, místní stoly mají sympatickou patinu a jsou úžasně fotogenické, běžte se přesvědčit sami.
Café Lounge
Mým loňským největším kávovým objevem bylo pro změnu Café Lounge. Také se ale nedá považovat čistě za kavárnu, jídla se tu podávají po celý den a dali si záležet i na vinném lístku. Pokud se nic nezměnilo, standardní kávovou směs tu mají odněkud z Itálie, každý týden je ale v nabídce jiná čerstvá káva z některé české pražírny.
Najdete tu vacuum poty a myslím, že jsem zahlédla i drip bar. Potíž tu mám občas s obsluhou, ne každý její člen má totiž o kávě dostatečné znalosti, ale i tak, na baristy jsem tu měla vždycky štěstí a baví mě zkoušet tu každý týden jinou kávu. Doporučuji ranní posezení u kávy na příjemné zahrádce, z nabídky snídaní si určitě taky vyberete.
Cup Up
Když otevírali Cup Up, bála jsem se, že pro dvě kavárny s výběrovou kávou není v okruhu asi 200 m místo. Cup Up a Al Cafetero nemají jen podobnou adresu, ale do jisté míry i nabídku, zeména dezertů. Navíc oba podniky spojuje dost malý prostor, který Cup Up využil modernějším a čistějším způsobem.
V téhle kavárně připravují espresso také z Tam Dem směsi od Doubleshotu a dělají to překvapivě dobře. Na alternatní způsoby přípravy tu není prostor. Můj osobní názor ale je, že kavárně trošku chybí atmosféra, ráda sem zajdu na rychlou kávu, když mám naspěch, na posezení dávám přednost prvním dvěma zmíněným. Škoda, že Cup Up neotevřeli třeba na šestce (Praha 6), tam totiž kavárna, kde umí opravdu uvařit kávu, dost citelně chybí.
Dům kávy
Finálovou pětici uzavírá Dům kávy, schovaný hned za Letenskými sady. Doporučuju ranní výlet na kávu na kole – poetický výhled z Letné a sametově hladká pěna na cappuccinu od Jakuba Hartla jsou dokonalým začátkem dne.
Dům kávy je nejen kavárnou, ale i prodejnou kávových (a nevím proč i golfových) potřeb a tomu odpovídá prostředí plné kávy, hrníčků a dalších kávových propriet. Kávu tu vaří z italské kávové směsi značky Saquella a produkci téhle značky tu můžete i nakoupit spolu s kávou od La Bohéme. Pro milovníky alternativních způsobů přípravy je Dům kávy místem, kde můžou okouknout a koupit vacuum pot a třeba i chemex. Před otevřením před kavárnou postává pár nedočkavců, což je znamení kvality a toho, že by měli otevírat dřív než v 9 (nebo psát alespoň omluvenky do školy i do práce).
Mimo pořadí: Galerijní kavárna
Na závěr přidávám ještě malý bonus mimo pořadí v podobě Galerijní kavárny v Lidické ulici. Nezískala si mě prostředím, které se mi nelíbí, moc mi nesedli ani někteří členové personálu, ale tahle vlajková loď pražírny Yakima má prostě něco do sebe (skvělou kávu) a i přes výhrady by mi přišlo nefér jí nezmínit. Nesjednávejte si tu rande, nepočítejte s tím, že si tu přečtete půl knihy, ale bez obav vyrazte na espresso, cappuccino nebo kávu z chemexu.
Tak co, jsem děsná, děsná, děsná nebo se alespoň v něčem shodneme? Neváhejte prozradit v komentářích svůj osobní pražský žebříček a klidně přidejte pro inspiraci i ten brněnský.
Za Scuk / kacka_zvykacka
Tip: Čtěte i blog Kačky Žvýkačky
5. 9. 2011
Kategorie:
Průvodci
Komentáře